Historie

zástupci zemského výboru a místodržitelství:

předseda MUDr. L. Tedesco, přísedící zem. výboru
J. Theumer, přís. zem. v.,
Dr. Hoser, c. k. místodržitelský rada;

lékařští znalci:
MUDr. Ludvík Schlager, ředitel z. ústavu pro duševně choré ve Vídni,
MUDr. M. Gauster, primář z. ústavu ve Vídni,
MUDr. Jaksch z Wartenhorstu, c. k. vládní rada a univ. profesor v Praze,
MUDr. Fischl, ředitel zemského ústavu v Praze,
MUDr. Kratochvíl, MUDr. Smoler, primáři ústavu pražského;

techničtí znalci:
Jiří Löw, generální ředitel severní dráhy,
Ing. Schmutzer, zemský inženýr.

Tato komise vypracovala rozsáhlý podrobný stavební program v němž bylo přihlíženo ke všem požadavkům a vymoženostem doby a ke zkušenostem nabytým při stavbách ústavů pro choromyslné v cizině. Program rozlišoval dvě hlavní skupiny nemocných a to:

a) nemocné, kteří potřebují pozornější a intenzivní ošetřování
b) nemocní, kteří mohou být ošetřováni svobodněji.

S první skupinou se počítalo v pavilonech uzavřených, druhá skupina měla být umístěna ve volných budovách. Pro pavilónový systém byly především rozhodující důvody hygienické, aby se nenahromadil v jedné budově větší počet nemocných. Kromě toho je možno v takovém případě ústav mnohem snáze bez větších nákladů rozšířit. Komise vyzvala devět pražských a tři vídeňské architekty k vypracování projektu a vypsala tři peněžní odměny. Došly pouze čtyři návrhy. 1. cena udělena nebyla, 2. cenu 2.500,-- zlatých obdržel architekt Beníšek, který byl pak vyzván k vypracování vlastních stavebních plánů a pověřen architektonickým řízením stavby. Stavba ústavu dle schválených plánů byla prováděna v letech 1876 - 1883 a náklad na ní činil 1,800.000,-- zlatých (od roku 1892 v přepočtu 3,600.000,-- K). Provizorně byl ústav otevřen dne 13. dubna 1880 tím, že sem bylo převezeno 50 nemocných mužů z přeplněného pražského ústavu. Přímý příjem nemocných z terénu byl pak zahájen 5. března 1881.